SPOLEČENSTVO ČESKÝCH KNIHAŘŮ

Bryndýs nad Lab.2010

 

UPLYNULÝ XIV. SEMINÁŘ a XIII. TRIENÁLE

 

    Ve čtvrtek 3. 6. 2010 se začali opět do Brandýsa nad Labem sjíždět knihaři, knihařky, dealeři knihařských materiálů a všichni, kteří se jakýmkoli způsobem zajímají o knihy a knižní vazbu.

Tentokrát už XIII. Trienále se konalo v budově kina, kde nás vítala Vlaďka Kubíčková

a s milým úsměvem nás jako správná pokladní obírala o peníze. Večer proběhla pečlivě připravená přednáška Dušana Nováčka o historii výroby ručního papíru. Obrazová dokumentace s přehlednými popisy byla promítána na velké plátno doplněna Dušanovým zajímavým komentářem.

Odborníka Dušanova formátu nezaskočily ani následující dotazy posluchačů.

Snad se podaří vydání této zajímavé přednášky formou bibliofilie.

      Letošní přednášky a workshopy byly plně v režii českých odborníků a myslím, že bylo na co se dívat. Už v pátek dopoledne čarovala Jana Přibíků. Ta nás zasvěcovala do u nás málo známé japonské techniky mramorování papírů. „ Cuminakaši“ (jak jsme si techniku rychle přejmenovali) všechny zaujalo. Štětci namočenými ve speciálních barvách Jana lehce ťukala na hladině vody, ladně se oháněla vějířem a kočičím vousem a na hladině tak vytvářela nádherné vzory. Ani jsme nedýchali, a když Jana sejmula vzor na papír a my viděli výsledek, ozývaly se nadšené výkřiky. Prostě čarodějka. Velká fronta se utvořila, když nás vyzvala

k vytvoření vlastního papíru.

     Po obědě v místních restauracích jsme poslouchali opět zajímavou a skvěle připravenou přednášku, tentokrát od PhDr. Hany Karkanové o sbírce uměleckých knižních vazeb v Moravské galerii v Brně. Na plátně defilovaly knihařské skvosty od významných českých i zahraničních knihařů a bylo co obdivovat.

     V Oblastním muzeu proběhla slavnostní vernisáž výstavy tentokrát našich vazeb. Pochopili jsme, že být porotcem a hodnotit takové množství vazeb není jednoduché a ocenění by si zasloužilo vazeb daleko víc, než bylo možné. Ti, kteří cenu obdrželi se radovali z vtipně zpracovaného kohouta od všestranně nadaného Dalibora Nesnídala.

      Večer jsme se veselili, někteří křepčili při živé muzice, s napětím jsme sledovali tombolu, kterou opět bezchybně připravoval Jacek Tylkowski. Šťastlivci pak jásali nad Jacíčkem v obálce.

      Noc se zdála krátká, ale přesto bylo ráno plno na dalším workshopu. Helenka Klinderová opět překvapila (vlastně spíš nepřekvapila) svou trpělivou a precizní prací. Na kožené aplikaci ovečky a vlka se nás snažila přesvědčit o kráse této historické techniky. Musím přiznat, že když jsme viděli, jak je tato technika časově náročná a jak titěrná práce aplikace je, sháněli jsme kontakty na výrobce štočků. Výtvor jsme si mohli prohlédnout i zblízka a marně jsme hledali chyby, které by dokázaly, že Helča není mimozemšťan. Nic jsme nenašli…

        Honza Sobota a Jirka Fogl mají tykadla určitě také. Honza nám názorně ukázal různé druhy předsádek, vysvětlil jejich použití a výhody. Myslím, že toto téma bylo opravdu užitečné a díky názorným kresbám ve Sborníku se můžeme v tichosti svých dílen vztekat a zdokonalovat.

Tématem Jirkova workshopu byla kožená kazeta na medaile a Jirka se snažil do Sborníku protlačit dodatek, „která nevypadá až tak blbě“. Mnoho z účastníků mělo určitě s podobnou prací zkušenosti, přesto nás překvapilo mnoho Jirkových zlepšováků a fint. Výsledkem byla opravdu krásně vypadající kazeta. Všichni přednášející se potýkali s osvětlením jeviště, které nebylo pro precizní práci ideální, přesto byly výsledky jejich úsilí obdivuhodné. Mohu tak hrdě a neskromně prohlásit, že jsou mezi námi machři knihaři.

       Mezi tím vším s lehkostí sobě vlastní a s úsměvem poletovala hlavní organizátorka Klára Voctářová. Protože nám bylo jasné, kolik práce se skrývá za přípravou takovéto akce, kolik zdánlivých maličkostí neustále řeší, považovali jsme její úsměv za důsledek kouření podpůrného býlí. Ukázalo se ale, že Klářina psychická a fyzická vybavenost je dílem šťastné kombinace genů. I když už vyslechla chvály dost, ještě jednou jí chci takto za všechny poděkovat. 

 Myslím, že vydařený byl i závěrečný raut a že už příští rok se sjedeme v hojném počtu na dalším semináři, tentokrát ve Žďáru nad Sázavou, díky odvážné Vlaďce Kubíčkové.

    Díky všem, kdo se zasloužili o náš krásný prodloužený knihařský víkend a že tradice Trienále pokračuje.

                                                                                                    I. Vyhnalová

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode

Knihaři CZ